Zápas ovlivněn tragickým výkonem rozhodčího a velkým počtem nesportovních událostí na hřišti byl k vidění na barcelonském Nou Campu, odkud si překvapivě odváží všehny tři body Espanyol. Ten po nesmyslné červené kartě pro Keitu dokázal využít početní převahy a na závěr i odolat tlaku domácích. Bohužel pro diváka se velkou část utkání nehrálo, jelikož se buď hádali hráči mezi sebou nebo s rozhodčím případně (a to nejčastěji) se váleli na zemi.
Barcelonské derby bylo nakonec ještě vyhrocenější, než se původně čekalo. A že se čekalo hodně... Původně to vypadalo na vyhecovaný souboj, při kterém hráči pojedou na doraz a bude se na co dívat. V hledišti Camp Nou panovala výborná atmosféra a Barca si věřila na třetí vítězství proti Espanyolu v letošní sezóně.
Ovšem i přes tradiční územní převahu se jí nedařilo výborně připravenou obranu hostů překonat. Do vyloženě gólové šance se Blaugranas dostali vlastně jen jednou, to když se výborně uvolnil Lionel Messi a našel centrem Henryho, ten ale hlavičkou trestuhodně přestřelil.
Nejdůležitější moment zápasu přišel ve 39. minutě, kdy byl k úžasu/zděšení všech vyloučen Seydou Keita za údajný faul, který by stěží byl na kartu barvy žluté. Guardiola po zbytek poločasu neučinil žádné změny, z akcí stojí za zmínku ještě přímý volný kop Lionela Messiho, který letěl vedle.
O poločase byl na domácí straně stažen Henry a nastoupil Sergi Busquets, což se jevilo jako logický krok. Co se týče ryze herní stránky, zvládal Espanyol hru proti deseti bravůrně. Mozek Iván de la Peňa dokázal vysílat spoluhráče do rychlých brejků, i když nakonec to byl samotný Malý Budha, který úspěšně zakončoval.
Poprvé po nedůrazném bránění Neného Piquém, díky čemuž hostující hráč dokázal odcentrovat na vzdálenější tyč, kde barcelonský odchovanec pohodlně poslal míč do brány. Podruhé po hrubce Victora Valdése, jenž špatným odkopem umožnil De la Peňovi efektní oblouček.
Pokud herní stránku zvládali Los Blanquiazules na jedničku, celkový pohled na jejich taktiku byl bohužel tristní. Neustálé zdržování, polehávání na trávníku, zakopávání míče...
Barca se dokázala vrátit do zápasu, když se netradičně trefil Touré Yaya, ještě k tomu levačkou z voleje... V tu chvíli se věřilo, že by se domácí mohli dostat do tempa a urvat ještě nějaký bodík. Avšak hra se neustále kouskovala a Barceloně se nedařilo tvořit si větší šance. Většinou se jednalo spíše o náznaky, kdy Piquému, Gudjohnsenovi či Busquetsovi chybělo pár centimetrů.
Už se zdálo, že Espanyolu nic nestojí v cestě, ale v samotném závěru ještě museli přečkat jeden obrovský závar ve vlastní šestnáctce. Po rohovém kopu se k míči nejdříve dostal Alvés, ale hradbu těl před sebou nepropálil a stejně dopadl i Piqué (který ke konci hrál cokoli jen ne obránce), oba přitom stříleli z takřka bezprostřední blízkosti brány.
Veškeré šance lídra soutěže zhasly, když rozhodčí nastavil pouhé tři minuty, které se v době odpískání konce zápasu ani nenaplnily. FIFA i UEFA uvažují o různých omezeních vůči nesportovnímu chování, ovšem pokud se nebudou používat ani současné metody, je zbytečné vymýšlet nové. K čemu má sloužit nastavený čas, pokud jeho délka ani zdaleka neodpovídá míře zdržování během poločasu? Co bude příště motivovat vedoucí tým, aby se také neuchýlil k zdržování?
21.02.2009 FC Barcelona - Espanyol Barcelona 1:2
26. 2. 2009